Galerie U Betlémské kaple, Praha, 28. 1. – 23. 2. 2025
kurátor Petr Vaňous
TŘI KŮŽE (Nikola Čulík, Filip Horyna, Václav Misař)
Obrazy pověšeny
požáry uhašeny (N. Čulík)
Generační trio absolventů pražské Akademie výtvarných umění, Filip Horyna
(1984), Václav Misař (1984) a Nikola Čulík (1983), spojují úzké přátelské a profesní
vazby. V nich se formuje mnohovrstevnatý generační pocit, který na jedné straně
prohlubuje vzájemné porozumění, na straně druhé reviduje pozici mladého umělce
v současné společnosti, hledá možnosti jeho životní autenticity, vymezuje se proti
mechanismům odcizení a nezříká se života mimo kulturní centra. Součástí společné
zkušenosti jsou otázky spojené se smyslem tvorby, s krizí a návratem k naplňující
práci. S hledáním smysluplnosti výtvarného projevu, který by se skutečně vřazoval
do života jako cosi mnohovrstevnatého, přirozeného, potřebného, co není ničím
navíc, žádnou nadstavbou, nýbrž přirozenou nutností a každodenní potřebou. Ačkoliv
spolu původní dvojice Horyna-Misař studovala střední a vysokou uměleckou školu a
dokonce společně realizovali hudební projekt Delfíni, nikdy spolu nevystavovali.
V rámci společné práce pro komorní pražskou Nau Gallery navázali před časem ještě
přátelství s Nikolou Čulíkem. Společně dlouhodobě diskutují a sdílejí určité hodnoty,
které se objevují také v jejich tvorbě. Generace „na rozhraní starého a nového času“
se dostává do vyzrálé fáze, kdy začíná ve volených médiích malby, obrazu a kresby
zobecňovat ty rysy poznání, které provokují výtvarné umění od nepaměti.
Výstavní projekt nazvaný TŘI KŮŽE je iniciativou zvláštní povahy. Jejím hnacím
motorem je přátelství, zatímco spřízněnost na poli výtvarného umění je zde až
druhořadá. Nejedná se o žádné společné manifestační vystoupení, které by hájilo
nějaké konkrétní estetické zájmy, nebo se proti nějakým naopak vymezovalo. Jde
spíše o testování toho, zda je možné, že se „stav přátelství“ propisuje do tří různých
uměleckých projevů mimovolně, a zda je i toto „vizuální setkání“ nosným referentem
mezilidských sympatií a vztahů. A pokud ano, jak se to projevuje?
Tři kůže reprezentují tři autonomní světy, které deklarují lidskou blízkost. Ta se
odehrává kromě pravidelného setkávání v komunikační platformě WhatsAppu a je
reprezentována specifickým jazykem a smyslem pro interní, ne vždy úplně přenosný
humor. Tato zapouzřednost do mikrokolektivu, v němž je plánován a odžívám
společný čas, je jedním z charakteristikých projevů nastupující střední generace,
která se naplno realizuje jak ve svém tvorbě, tak v oblasti aktivního osobního života.
Studentské časy převrstvují nové zážitkové horizonty (rodina, děti, starost o
existenci). Něco postupně demontuje čas, aby něco naopak posilovalo a vytvářeno
pevné mezilidské vazby. Tři kůže jsou tři osudy, tři karty v balíčku, kterými míchá čas.
A právě tento moment lze identifikovat v obrazech a kresbách tří autorů jako
hrabalovské vytržení. Smysl pro kontrast stereotypní každodennosti a svátečního
času slavností, smysl pro ponor pod povrch banality, do hlubin zastavení, prožitku,
iniciace a komplexního poznání, smysl pro alchymii všedního dne, která je vždy
znovu objevována, ctěna i zatracována a která vtahuje své oběti do vírů manického
nadšení, melancholie i skepse. V dílech všech tří autorů se objevuje sdílená
zkušenost a s ní spojené konkrétní situace, prostředí a atributy, jež zlehka přetváří,
rozvíjí a osvobozuje citlivá reflexivní imaginace. Je-li přátelství Tří kůží stvrzeno
v rovině jazyka, pak společná výstava může ohlašovat novou etapu pro nalézání a
sdílení dalších rovin obecného poznání. Symbolem tohoto rituálu by mohlo být třeba
ohniště, u něhož se všichni čas od času potkávají, aby se posléze rozešli a zase
vrátili. Opakování stvrzuje a upevňuje sociální vazby a ritualizuje čas.
Petr Vaňous, kurátor výstavy
Filip Horyna (1984) absolvoval v l. 2006 – 2012 Akademii výtvarných umění v Praze
(ateliér Malba I, Škola Jiřího Sopka; ateliér Grafika II, Škola Vladimíra Kokolii). V r.
2011 studijně pobýval na AdBK v Mnichově. Autor patří do okruhu umělců pražské
Nau Gallery. Vystavuje od roku 2002.
Nikola Čulík (1983) absolvoval v l. 2005 – 2011 Akademii výtavrných umění v Praze
(Ateliér Kresba, Škola Jitky Svobodové; ateliér Grafika II, Škola Vladimíra Kokolii;
ateliér Nových médií, Škola Miloše Šejna). V r. 2014 získal cenu Art Prague Young
Award. Kromě volné tvorby se věnuje také ilustraci, poezii, performanci a kurátorství.
Václav Misař (1984) absolvoval v l. 2005 – 2011 Akademii výtvarných umění v Praze
(Ateliér Malba I, Škola Jiřího Sopka; interní stáž v ateliéru hostujícího profesora, Jan
Merta). V r. 2010 prošel stáží na École nationale supérieure d'art de Bourges (ENSA,
Bourges) ve Francii. V r. 2011 obdržel za svou diplomovou práci Cenu rektora AVU.